Fraser Island

Velkej, na delku pres 100 km a celej z pisku. Dlouhy plaze, jinak samy lesy, sem tam duny a spousta krasnych jezer. Koupani v Lake McKenzie radim mezi nejlepsich pet v zivote. Bila plaz, modra voda, prechzejici ze svetle az do uplne tmave modre, takovou barvu vody jsem nikdy nevidel. Na ostrove muzech bud chodit pesky, na coz jsme nemeli cas, nebo jezdit autem a to jedine ctyrkolkou. Vsude pisou, ze to je super zazitek, velka zabava. Vyrazime sami, na dva dny. Pujcujem maly Suzuki, po chvili cesty zjistujeme, ze v aute je pavouk a utoci na Kamcu, okamzite zastavuju, ale Kamce nejdou otevrit dvere, musi stahnou okynko, otevrit z venku, nakonec situaci zvladame. Nemoznost otevrit dvere zevnitr se nam ale jevi jako zavazna zavada, tak se vracime. Uz nemaji cas to spravit, trajekt nepocka, tak dostavame jiny auto. Land Rover Defender, uz neco pamatuje, na tachometru pre 260 000 km. Jak se ale ukaze, jesteze jsme dostali poradny auto. Predstava jizdy po cestach, co vypadaji jako silnice, jen nemaji asfalt, kde by to pri trose dobre vule zvladlo i normalni auto, bere za sve po prvnim kilometru. Obcas potkas i lidi, co tam vzali vlastni ctyrkolku, nebo spis auto, co se tak tvari, ale je max do lehciho terenu, jak jen nevericne ziraj, co to svymu milackovy provedli. Ze zacatku hlavne hlubokej pisek, napres se s tim celkem peru, pak zjistim, ze nejlepsi je nechat auto jen, volat jen tak zlehka drzet v rukach a moc s nim netocit, ono si to stopu v tech vyjetej kolejich samo najde. Po trech kilometrech parkoviste u informacnich ceduli. Roztresene vystupuju, ridici z par ostatnich aut, co se tam objevila, vypadaj taky dost nevericne. Tohle ma byt ta slibovana zabava? Spis boj o zivot. Pri vyjezdu z parkoviste poprve a naposledy zapadam. Zastavim v tom pisku pred schodem vysokym tak 40 cm, to to auto nemuze vyjet. Zastavit jsme ale nemel, je to do zatacky, do peknyho kopce, jsme natocenej, nemuzu si ani couvnout. Ridim se podle instrukci, ktery jsem dostal, preradim na jinej pohon, tusim to zablokuje diferencial, zaradim dvojku, pustim spojku, slapnu na plyn, auto zarve, vystreli z toho pisku, vyleti na ten schod, tam brzdim a cekam az dobehne Kamca, ktera to sledovala zvenci. Krome pisku i jizda po lesnich spis necestach, vymlety, rozbity, diry, koreny. Skace to, drnca, haze, naklani se, drzim se volantu, vetsionou na dvojku, obcas jednicka, obcas trojka, vyjimecne ctyrka. Kamca se trochu boji, moc nemluvi, jen obcas prohlasi, ze by sem takhle lidi nemeli poustet, ze je to nebezpecny. A pak po plazi, tam pohoda, ritis se po mokrym tvrdym pisku, mas tam ctyrku nekdy i petku, obcas potucek co tece z ostrova do more. Pamatujic instruktazniho videa pri pujcovani auta, kde ukazovali nejruznejci nehody a potize, co muzou nastat (melo nas to varovat), u nejhlubsiho potoka Kamca z auta ven a kontroluje hloubku. Je v poho, tak to rozjedu a profrcim ho. Voda strika, sterace stiraji, kluci co stoji na brehu a foti maji radost, ja mensi, zapomnel jsem si zavrit okynko. Dal koupani, vrak, co je na brehu ostrova, vecer grilovani, druhej den zas jezdeni, to uz jsem si ho celkem uzival, foceni, a zase koupani.