Vcera se rano budim jeste ve Franz Josef. Pocasi nic moc, neprsi, pod mrakem, jdu se teda jeste jednou kouknout zespodu na ledovce a pak uz frcim autem smer Wanaka. Je to neco pres 250 km, mam celkem cas, takze zastavuju, kde muzu. Ono se totiz pocasi umoudruje, mraky pomalu mizi, slunicko se ukazuje...Jedu kolem more, takze zastavuju na vyhlidkach na pobrezi, pak zahnu do vnitrozemi, tam zas spousta vodopadu. Uz se celkem pripozdiva, prijizdim k jezerum Wanaka a Hawea, obloha modra, vecerni slunicko, fotim a uz se mi nejak nechce dal, zastavuju v kempu u jezera, stavim stan, ohrivam fazole, uz za tmy je zbastim a jdu spat smirenej s tim, ze se nejspis vzbudim do deste.
Ale rano krasne, obloha modra, jen sem tam mracek, snidam a koukam jak se zpoza hora na druhym brehu jezera vyhupuje slunicko. Balim stan a jeste se nejakou dobu kolem tech jezer motam, maj neskutecne pruzracnou vodu (ale nevlezl jsem tam) a pak uz dorazim do Wanaky. Jdu se zeptat na informace, kam mam jit, abych mel dobrej vyhled na Mount Aspiring. Dostavam mapku s nejakejma trasama jemu pobliz a info o pocasi. Odpoledne ma prset. Ale meteorologove se jeste nikdy netrefili, tak treba to bude zase vedle. Bylo. Cely odpoledne azuro, nebe vymeteny. Na nastup na ty treky se jede udolim reky Matukituki, je to jen prasna cesta mezi pastvinama, sem tam brod, z Fraser Islandu jsem poucenej, ze ma sledovat auto pred sebou, tak pres par brodu jedu za nejakou pani co ma jeste mensi auto, nez ja, kdyz projede ona, ja musim taky :-) Ta samotna ceta je parada, kolem krasny kopce, vsude se pasou kravy , ovce, na jednom miste dokeonce i jeleni a lane, chovaj je tu na maso. No ale to zas nebyla ta krasa, to ji jen dokreslovala. Kolem reky krasny kopce a v dalce zasnezenj Mount Aspiring. Dorazim na parkoviste, odkud se vyrazi, pro jistotu do batohu pribaluju bundu a nepromokavy kalhoty a pak se dokonce mazu opalovacim kremem!

Vyrazim na cestu, chvilku jde spolecne s jinym trekem, k ledovci Rob Roy, odbocku mijim a dal pokracuju smerem k Mount Aspiring. No ale ta odbocka mi vrta hlavou. To udoli bude vice mene porad podobny, ale zato ten ledovec...Z udoli je na nej trosku videt. Pak potkam chlapka co jde proti mne, dame se do reci a on jednoznacne doporucuje ten ledovec. Tak se kousek vracim a odbocuju. Je to nahoru peknej krpal, ale zas krasny vyhledy, jednak porad do toho udoli a na Mount Apiring, na potok podel kteryho se jde a pak na porad vetsi a vetsi cast toho ledovce. Kdyz se k nemu po necelejch dvou hodkach vyskrabu, vim, ze to byla dobra volba. Ledovec nahore na skalach, z nej pada nekolik vodopadu, slunicko sviti...Nevim jak to popsat, ale jak se mi tam libilo asi nejlip vyjadri to, ze po dlouhy dobe co jsem tam jen tak sedel a koukal, jsem se nekolikrat uz chtel zvednout, ze pujdu zpatky, ale vzdycky jsem si zas sednul a koukal dal.

Nakonec uz se teda premuzu a jdu zpatky na parkoviste a pak autem do Wanaky. Puvodne jsem planoval popojet jeste kus k Mount Cook, ale ve Wanace je pekne, nikam se mi uz nechce, tak si hledam bydleni, pak se jdu projit k jezeru, shanim nejakou veceri. No a ted na netu pisu zazitky.
1 komentář:
Tak to bych taky chtěla vidět. Někdy člověk hmatatelně vnímá, proč se lidé báli bohů...Ve vysokých horách a v místech přírodních zázraků pociťuji taky úctu před "stvořitelem".
Je to moc fajn,že nám všechno popisuješ, máme z toho taky kousek a už se těšíma na fotky. Babi teď přijel z hor (asi po měsíci), tak si počte.
Držíme palce mama
Okomentovat